Hokej
PSG ZLÍN
Počátky ledního hokeje ve Zlíne se datují od roku 1929, kdy byl založen klub SK Baťa Zlín. Mužstvo nového hokejového oddílu sehrálo 13. ledna 1929 své historicky první utkání se Sokolem Kroměříž (některé prameny uvádějí jako soupeře SK Přerov) a prohrálo 2:7.
V dalších letech se stal lední hokej jedním z nejoblíbenějších sportů ve Zlíně a získával stále více příznivců. Bohužel však byl odkázán na milost a nemilost počasí, které mu nebylo zvláště nakloněno. V sezóně 1930/31 sehráli hokejisté celkem šest zápasů, z toho pět utkáni bylo odehráno ve Zlíně a jedno v Kroměříži. Bilance těchto utkáni byla tři vítězství, dvě remízy a jedna porážka s celkovým skóre 11:8. Nejlepšími střelci branek byli Hobl, Hošek, Smejkal, Mareš, Perek a Wastl. Mužstvo v této sezóně bojovalo ve druhé třídě a připravovalo se na postup do nejvyšší soutěže. To se podařilo hned v následující sezóně 1931/32, kdy po sehrání pěti utkání druhé třídy bývalé hanácké hokejové župy mužstvo dobylo první místo a postoupilo do první třídy s osmi body a poměrem branek 7:4. druhý úspěch v této sezóně byl na olomouckém turnaji Moravského večerníku, kde se Zlín probojoval až do finále a umístil se druhý za tehdejším výborným týmem Olmutzer E.V. V této sezóně Zlínští sehráli celkem 12 utkáni (osm ve Zlíně a čtyři na cizích kluzištích) s pasivním poměrem branek 16:17.
Nejúspěšnějšími hráči a střelci byli Smejkal, Mareš, Hobl, Wastl a brankář Čermák. Byl dán rovněž podnět k založení prvního dorosteneckého mužstva a k rozšíření tohoto sportu mezi mládeží. I v další sezóně 1932/33 nebyly přírodní podmínky lednímu hokeji příliš nakloněny. Zápisy z tehdejší doby smutně konstatují, že tomuto krásnému sportu se věnovalo velmi mizivé procento mladých lidí. I přes všechny nepříznivé okolnosti dosáhlo mužstvo řady pozoruhodných výsledků. Sehrálo celkem 15 utkání, z toho 5 vítězných, 2 nerozhodná a 8 prohraných. Z toho bylo 5 mistrovských a 10 přátelských utkáni s celkovým pasivním poměrem branek 29:49. V jednotlivých zápasech se vystřídalo celkem 10 hráčů. Oporou mužstva byla obrana Smejkal, Mareš, dále hráli Tomáš Baťa, Hrbáček, Šimak, Drápal, Janota, Kašpárek, Neumann a Potzel. Nejlepším střelcem byl Smejkal se 17 brankami, následovali Hrbáček 6, Mareš 5 a Tomáš Baťa 1. Vznikl také odbor ledního hokeje u bývalého SK Prštné. Základní hráčský kádr byl získán originálním způsobem, kdy byl podniknut "lov na hokejisty, kteří hrávali na Zboženských rybnících. Sekretář Barvir zjistil, že tam hrají hlavně zlínští hoši, kteří byli brzy pro Prštné získáni, a tak měl hokej hned v začátku znamenité úspěchy. "Kanaďané z Prštného" si získali hodně příznivců hned prvním vítězstvím nad SK Malenovice a výhrou nad SK Viktoria Přerov i dobré jméno v tehdejší hanácké hokejové župě.
Rok od roku vzrůstal mezi zlínskou mládeží zájem o lední hokej. V roce 1936 byla již naplno rozehrána soutěž jednotlivých táborů mladých zlínských mužů. Uvedený rok však byl pro zlínský hokej jedním z nejméně příznivých. Led prakticky vydržel bez přestávky pouze týden, a tak hokejisté prvního mužstva byli nuceni odehrát pět utkání v jediném týdnu. První zápas v Kroměříži byl přátelský a skončil nerozhodně 1:1. Všechny ostatní byly mistrovské, v Přerově porazilo zlinské mužstvo SK Přerov 3:0, další dva byly sehrány následující den ve Zlíně, dopoledne s SK Olomouc 5:1 a odpoledne s ČSS Olomouc 3:0. V posledním utkání roku zdolali Zlínští sousední SK Prštné 5:0. Hokejový tým SK Baťa Zlín sehrál 5 utkání (2 přátelská a 3 mistrovská) s celkovým poměrem branek 17:2. Nejlepším střelcem byl Esler s 6 brankami, Havlíček a Hrbáček dali po dvou gólech, po jednom zaznamenali Smejkal, Červinka a Neumann.
V roce 1937 byla příroda hokeji více nakloněna, a tak SK Baťa sehrál celkem 12 zápasů. V sedmi mistrovských utkáních celkem třikrát zvítězil, třikrát remizoval a jednou prohrál, když dosáhl celkem devíti bodů při poměru branek 22:13. Sezóna byla úspěšná, neboť mužstvo se kvalifikovalo pro postup do bývalé moravskoslezské hokejové divize. Nejvíce branek nastřílel Hrbáček 12, Havlíček, Esler po 6, Smejkal, Novák, Neumann po 2, a Červinka 1. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Drápal, Smejkal, Havlíček, Esler, Hrbáček, Neumann, Novák, Červinka a Jurda. Stále více se však ozývalo volání po vybudování umělé ledové plochy a po regulérním průběhu mistrovských soutěží s možností přiblížení se nejlepším moravským celkům.
V roce 1938 se příroda zachovala k hokejistům opět macešsky. V moravsko-slezské divizi bylo možno sehrát pouze dvě mistrovská utkání. Hokejisté na domácím ledě prohráli s týmem ČSS Olomouc 1:2 a ve druhém duelu zvítězili v Prostějově nad místním SK 1:0. Celkově tým sehrál pouhých 5t utkání se skóre 10:5. Střelci branek byli Brosch, Esler po 3, Havlíček 2, Janíček a Stloukal. V mužstvu se vystřídali v průběhu sezóny: Pavlík, Havlíček, Smejkal, Hrbáček, Brosch, Esler, Stloukal, Prokop, Froněk a Janíček.
Pohnuté válečné události následujících let mnoho příležitostí k provozování ledního hokeje nedávaly. A tak jsou v archívu zajímavé údaje až ze sezóny 1940/41, která byla celkem příznivá. Mužstvo sehrálo celkem 13 utkání, čtyřikrát vyhrálo, šestkrát remizovalo a třikrát prohrálo. Tým dobyl v této sezóně mistrovství zlínského okrsku se ztrátou pouhého jediného bodu. V kvalifikačních zápasech vítězů okrsků o postup do nově ustanovené divize remizoval ve Zlíně s mužstvem DSK Lipník nad Bečvou 3:3, nicméně v rozhodujícím zápase podlehl v Olomouci tamnímu ČSS 1:2, a tak zůstal i nadále v první třídě bývalé hanácké župy. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Janovský, Roubíček, Hrbáček, Mansfeld, Růžička, Závesický, Prokop, Fiedler, Skoumal a Cívka. nejlepšími střelci byli Hrbáček 8, Závesický 7, Růžička, Skoumal po 6, Mansfeld 4, Fiedler a Prokop po 2. Za pozornost stojí přátelské utkání prvního mužstva s AC Sparta ve Zlíně s výsledkem 1:7. Kluziště byla upravena na tenisových hřištích u stadiónu, jedno pro bruslaře, jedno pro hokej.
Zlínský hokej i po pohnutých letech vegetoval pouze na přírodním ledě. V ročence ZSJ Svit z roku 1949 se opět konstatuje, že lední hokej ve Zlíne vzdychá a dívá se směrem k Ostravě, Brnu, Olomouci, Jihlavě, i dále do zemí českých a slovenských, kde všude již našli způsob, jak úroveň ledního hokeje zvýšit. V této sezóně bylo odehráno pouhých devět utkání, což je opravdu směšné číslo. První mužstvo ještě před vytvořením Gottwaldovského kraje bojovalo o titul mistra hanácké župy se Sokolem Těšetice a prohrálo 2:9. V tomto roce se 1. oddíl umístil na prvním místě a 2. oddíl na druhém místě mistrovství první třídy. Dochází ke změně názvu, v roce 1945 se klub přejmenoval na ZK Baťa Zlín, o tři roky později na Sokol Botostroj Zlín. V roce 1949 je město Zlín přejmenováno na Gottwaldov.
Více nám napovídá kronika TJ Spartak Gottwaldov, který byl založen v roce 1952 z hráčů oddílu SK Prštné a SK Letná, zaměstnaných v ZPS. Hráči Svitu přešli do TJ Jiskra. V sezóně 1952/53 hrálo 2. mužstvo bývalého Spartaku Gottwaldov v okresním přeboru, dvě starší dorostenecká mužstva v samostatných soutěžích a první tým dobyl úspěch postupem z krajské soutěže do krajského přeboru. Všechna utkání byla sehrána na kluzišti vybudovaném brigádnicky na hřišti v Prštném.
V sezóně 1953/54 zvítězilo A mužstvo v severní skupině krajského přeboru, podlehlo však v rozhodujícím utkání o přeborníka kraje celku Tatran Uherský Ostroh. Dorostenecké mužstvo se stalo přeborníkem kraje. Zároveň byly zahájeny přípravné práce pro vybudování umělé plochy v místě dnešního zimního stadiónu. Svá utkáni hrál TJ Spartak na kluzišti v Prštném a TJ Jiskra na Podvesné.
V sezóně 1954/55 se po sportovní stránce doslova opakovala historie uplynulé sezóny, neboˇu A mužstvo opět zvítězilo v severní skupině krajského přeboru, ale ve finále podlehlo Jiskře Chropyně. V této sezóně byla sehrána mezi Spartakem a Jiskrou opět dvě mistrovská utkáni. V prvním zvítězil Spartak 6:3 a ve druhém překvapivě vysoko podlehl 0:10. Příznivci ledního hokeje uvítali radostnou zprávu, že byla povolena stavba zimního stadiónu. Přesto v dalších dvou sezónách hrál Spartak na přírodním ledě, ale již v centru města - u škol. I v následující sezóně (1955/56) prohrálo mužstvo Spartaku Gottwaldov opět v boji o titul přeborníka kraje, tentokráte s týmem Spartaku Vsetín.
V sezóně 1956/57 pokračovala gottwaldovská mužstva v mistrovských soutěžích bez výraznějších úspěchů. Týmy byly zařazeny do severní skupiny krajského přeboru, ve kterém se umístil Spartak na prvním a Jiskra na druhém místě. Ve vzájemném utkání zvítězil Spartak vysoko 11:2. V boji o přeborníka kraje však již počtvrté za sebou prohrál, tentokrát s vítězem jižní skupiny Jiskrou Staré Město na olomouckém ledě.
Hokejisté TJ se logicky po sezóně propadli do nižší soutěže a dva roky se snažili o postup zpět mezi elitu. Povedlo se jim to v sezóně 1962/63, kdy vystřídali tým Slavoj Č. Budějovice, který své účinkování v 1. lize zakončil doslova tragicky s bilancí 0 vítězství, 4 remízy a 28 porážek a poprávu se tak ocitnul ve 2. lize. Sezóna 1963/64 znamenala začátek lepších časů pro gottwaldovský klub, ti se totiž dokázali propracovat až na 10. místo a udržet se tak v nejvyšší soutěži.
V následujících letech bojoval nedávný nováček statečně mezi prvoligovými starousedlíky a zaznamenal dokonce mírný vzestup. V sezóně 1964/65 skončil TJ Gottwaldov na 9. místě, když ze 32 utkání 11 vyhrál, 5 dovedl k remíze a 16 prohrál. Jeho poměr branek byl pasivní 113:142, ale Gottwaldovští mohli být v tabulce mnohem výše, neboť týmy na 6. - 9. místě měly shodně po 27 bodech. V dalším ročníku ligy se počet účastníků zúžil na 10 a Gottwaldov si oproti loňské sezóně ještě o jedno místo polepšil a skončil osmý. Sezóna 1966/67 znamenala nástup jihlavské Dukly na prvoligový trůn, TJ Gottwaldov zopakoval své umístění z minulého ročníku a 8. místem si zajistil nejvyšší soutěž i na příští rok.
Ročník 1967/68 znamenal největší úspěch v prozatímní historii ledního hokeje v tehdejším Gottwaldově. Mužstvo skončilo na 6. místě a nechalo za sebou i takové týmy, jakýmy byly Litvínov, Pardubice či Košice.
Další ročník už tak úspěšný nebyl. Gottwaldovští hráči uhájili předposlední místo a tím i první ligu pro další sezónu, ale ukázalo se, že to byla jen labutí píseň klubu od řeky Dřevnice. V sezóně 1969/70 skončil tým na poslední příčce a po šesti letech se opět podíval mezi druholigisty.
28. ročník 1. ligy byl v roce 1970 zahájen s jiným hracím systémem, ke slovu se poprvé v historii dostaly vyřazovací boje, čili play-off. Přílišné oblibě se mu ale nedostávalo, a tak bylo od něj upuštěno a liga se hrála, až na ročník 72/73 - opět neúspěch se systémem play-off, tradičním způsobem. TJ Gottwaldov se do první ligy podívala v sezóně 1971/72, bylo to ovšem opět pouze na rok. Nejinak se hráčům vedlo v sezónách 1974/75 a 1976/77, kdy se jako nováčci umístili opět na posledním místě a museli znovu o úroveň níž. Toto jednoroční "hostování" v nejvyšší soutěži si Gottwaldovští vyzkoušeli ještě v sezóně, kdy se jediného titulu ve federální lize dočkal Slovan Bratislava - v sezóně 1978/79. Byl to opět neúspěch, ale, jak se později ukázalo, neúspěch tohoto rázu poslední.